Halldˇr Kiljan Laxness , Brß­um kemur betri tÝ­.
Bráðum kemur betri tíð með blóm í haga,
sæta langa sumardaga.

Luzula spicata
ĂttkvÝsl   Luzula
     
Nafn   spicata
     
H÷fundur   (L.) DC., Fl. Franc., Úd. 3, 1: 161. 1805
     
Ssp./var  
     
H÷fundur undirteg.  
     
Yrki form  
     
H÷f.  
     
═slenskt nafn   AxhŠra
     
Ătt   Juncaceae (SefŠtt)
     
Samheiti   Gymnodes spicata (L.) Fourr.; Juncoides spicata (L.) Kuntze; Juncus spicatus L.; Luzula compacta (E.Mey.) Dalla Torre & Sarnth.; Luzula spicata var. compacta E.Mey.; Luzula spicata var. relaxa Krylov; Luzula spicata f. compacta (E.Mey.) I.Grint.;
     
LÝfsform   Fj÷lŠr jurt (einkÝmbl÷­ungur)
     
Kj÷rlendi   Vex Ý mˇum, vallendi, melum og fjallshlÝ­um.
     
Blˇmlitur  
     
BlˇmgunartÝmi   J˙nÝ-j˙lÝ
     
HŠ­   0.15 - 0.35 m
     
 
AxhŠra
Vaxtarlag   ŮÚtt ■řf­, (5-)15-35 sm ß hŠ­. Engar jar­renglur, hvorki ofan e­a ne­anjar­ar. St÷nglar upprÚttir, hßrlausir, rau­leitir.
     
Lřsing   Stofnbl÷­in mjˇ (1,5-2,5 mm), rennulaga, hŠr­ ß bla­r÷ndunum, einkum ne­st vi­ slÝ­ri­. Ne­sta sto­bla­i­ nŠr sjaldan lengra en upp ß mi­ja blˇmskipan. Blˇmhno­un legglaus e­a mj÷g stuttleggju­, Ý ■Úttri, axleitri, lotinni blˇmskipun ß strßendum. Vi­ hvert hno­a Ý blˇmskipuninni er dßlÝti­ br˙nleitt sto­bla­. BlˇmhlÝfarbl÷­ sex, d÷kkbr˙n, e­a nŠr sv÷rt, oddmjˇ. FrŠflar 6. FrŠvan ■rÝstrend, me­ einum stÝl og ■rÝklofnu frŠni. Hř­i­ egglaga, oddstutt, br˙nt e­a nŠrri svart, styttra en e­a jafnlangt og blˇmhlÝfin. Blˇmgast Ý j˙nÝ. 2n = 12, 14, 18, 20, 22, 24, 36 (2n=24 skv. L÷ve) L═K/L═KAR: Engar.
     
Jar­vegur  
     
Heimildir   2,3,9, HKr, http://www.mun.ca/biology/delta/arcticf/_ca/www/julusp.htm
     
Reynsla  
     
     
┌tbrei­sla   Mj÷g algeng um land allt. Ínnur nßtt˙ruleg heimkynni t.d.: Mj÷g vÝ­a ß nor­urslˇ­um.
     
AxhŠra
AxhŠra
AxhŠra
Lystigarður Akureyrar - Eyrarlandsstofa - Sími: 462 7487 - Netfang: gkb@akureyri.is